Klimakterium – příznaky
Klimakterium je přirozenou etapou v životě ženy. Je spojeno s poklesem hladiny estrogenů, což může vést k celé řadě tělesných i psychických příznaků. U některých žen přechod proběhne jen pozvolným ukončením menstruace, jiné mohou zažívat výraznější potíže, někdy i velmi náročné. Co se v těle během klimakteria odehrává a jak si poradit s obtížemi, které ho mohou provázet?

Obsah článku
Co je to klimakterium?
Klimakterium je přechod ženy z plodného období do fáze, kdy tělo ztratí schopnost otěhotnět. Nejčastěji nastává mezi 45. a 55. rokem života a souvisí s útlumem činnosti vaječníků. Snižují se hladiny estrogenů a progesteronu, což vede k postupnému ukončení menstruačních cyklů. Až dvě třetiny žen v tomto období zažívají různé nepříjemné projevy, které mohou výrazně ovlivnit jejich každodenní život.
Jaký je rozdíl mezi klimakteriem a menopauzou?
Tyto pojmy se často zaměňují, ale neoznačují totéž. Klimakterium označuje celé období přechodu mezi plodnou a neplodnou fází života ženy, provázené kolísáním hormonů a různě silnými příznaky. Menopauza je konkrétní okamžik – poslední menstruační krvácení, po kterém po dobu alespoň jednoho roku nedojde k žádné další menstruaci. K menopauze dochází u žen v Česku průměrně v 51 letech.
Fáze přechodu
Klimakterium je pozvolný proces trvající přibližně sedm let, rozdělený do tří fází:
Menstruační cykly jsou stále přítomné, ale mohou se začínat proměňovat (mírná nepravidelnost, změny v intenzitě krvácení). Mohou se objevit první příznaky způsobené kolísáním hormonů.
Dochází k výrazné nepravidelnosti cyklu a rozvoji typických příznaků klimakteria. Trvá několik posledních let před menopauzou a pokračuje 12 měsíců po poslední menstruaci (menopauze).
Začíná rok po poslední menstruaci a probíhá po celý zbytek života. Hladiny estrogenů jsou nízké a stabilní, většina příznaků ustupuje, některé mohou přetrvávat. Nízké hladiny ženských hormonů zvyšují riziko osteoporózy, srdečně-cévních onemocnění a psychických potíží.
Příznaky klimakteria
Nejintenzivnější jsou tři roky po menopauze, pak postupně slábnou:
- Návaly horka, často v obličeji, na krku a hrudníku, doprovázené pocením a zarudnutím.
- Noční pocení.
- Bušení srdce (palpitace), nepravidelný srdeční rytmus.
- Bolesti hlavy, svalů a kloubů.
- Brnění nebo pálení končetin a obličeje.
- Psychické potíže: návaly úzkosti, změny nálad, podrážděnost.
Začnou se objevovat přibližně dva roky po menopauze a zpravidla dlouhodobě přetrvávají. Souvisejí s dlouhodobějším nedostatkem estrogenů, který vede k suchosti sliznic a kůže.
- Změny v oblasti pohlavních orgánů. Pokles elasticity a suchost poševní sliznice může způsobit pálení či svědění v intimní oblasti a vyvolat bolest při pohlavním styku. U některých žen dojde k vyššímu sklonu k rozvoji vaginálních infekcí (např. mykóz). Naopak u jiných žen četnost infekcí klesá – např. kvůli poklesu sexuální aktivity nebo absenci hormonálních výkyvů.
- Změny v oblasti močových cest. Ztenčení a vysušení se nevyhýbá ani sliznici močových cest. To může vést k pálení při močení nebo častějšímu výskytu močových zánětů. Slábne také svalstvo pánevního dna, což zvyšuje riziko inkontinence.
- Kožní změny. Ztenčená a vysušená kůže ztrácí svou pružnost a pevnost, což přispívá k tvorbě vrásek. Dochází k poklesu kvality vlasů a nehtů.
Chronické následky estrogenového deficitu
Estrogeny v těle ženy pomáhají chránit před některými tělesnými a duševními obtížemi. Po menopauze však ženy o tuto přirozenou ochranu přicházejí, a proto u nich s odstupem času narůstá riziko vzniku různých zdravotních komplikací.
Po menopauze dochází k výraznému poklesu estrogenů, které jsou důležité pro udržení kostní hmoty. V důsledku poklesu ženských pohlavních hormonů se urychluje řídnutí kostí – až o 1–2 % ročně. Ženy po menopauze mají vysoké riziko vzniku osteoporózy, tedy onemocnění, při kterém jsou kosti křehké a náchylné ke zlomeninám.
Estrogeny mají příznivý vliv na cévní stěny a hladiny tuků v krvi, čímž pomáhají chránit srdce a cévy. Po menopauze ochrana mizí. U žen se proto zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy, vysokého krevního tlaku i dalších srdečně-cévních onemocnění. Častěji se objevuje také zvýšená hladina cholesterolu a ukládání tuku v oblasti břicha.
Estrogeny se podílejí na regulaci emocí, spánku a na dalších mozkových funkcích. Po menopauze může dojít k narušení této rovnováhy a dochází k vyššímu riziku dlouhodobých potíží – deprese, poruch spánku i poruch s pamětí a soustředěním.
Diagnostika
Nástup menopauzy lze vedle popisu typických příznaků zjistit i pomocí krevních testů. Lékař obvykle sleduje hladinu hormonů, které souvisejí s činností vaječníků. U menopauzy bývá zvýšená hladina folikulostimulačního hormonu (FSH) a naopak snížená hladina estrogenů (17β-estradiolu). Někdy se také hodnotí hladina tzv. anti-Müllerianského hormonu (AMH), která s věkem klesá a po menopauze bývá velmi nízká.
Léčebné možnosti mírnění příznaků klimakteria
Lehké klimakterické obtíže často nevyžadují žádnou léčbu a mohou se zmírnit dodržováním obecných zásad zdravého životního stylu – pomáhá pestrý a vyvážený jídelníček, udržování správné hmotnosti, dostatek pohybu a spánku, omezení alkoholu a vyhýbání se kouření.
Při výraznějších potížích se zvažuje individuální léčba, která závisí na intenzitě příznaků, věku ženy, přidružených onemocněních nebo na tom, zda se jedná o přirozené klimakterium, nebo o přechod vyvolaný jinými příčinami (například po odstranění vaječníků).
Hormonální substituční léčba (tablety nebo lokální přípravky) je nejúčinnější metodou ke zmírnění klimakterických obtíží a ke snížení rizika rozvoje chronických následků nedostatku estrogenů. Používají se samotné estrogeny nebo estrogeny v kombinaci s progesteronem. Nehodí se však pro každou ženu – omezením může zvýšené riziko trombózy nebo jiná zdravotní omezení.
Dalšími možnosti léčby jsou některá antidepresiva či antiepileptika ke zmírnění příznaků klimakterického syndromu či k řešení dlouhodobých psychických potíží, dále léčivé přípravky s vápníkem a vitaminem D k posílení kostní hmoty a jiné.

Tipy a další možnosti
Ke zmírnění lehčích příznaků lze využít rostlinné extrakty – nejčastěji jetel luční, ploštičník hroznatý, sóju luštinatou, lněné semínko a vojtěšku. Obsahují isoflavony, lignany nebo kumestany. Tyto látky jsou strukturou podobné estrogenům, mohou v těle chybějící hormony částečně zastoupit, a přispět tak k úlevě od některých příznaků. Ve srovnání s hormonální substituční terapií mají mírnější účinky, avšak zároveň jsou spojovány s nižším rizikem vedlejších účinků.
Obsahuje látky příznivě působící na hormonální rovnováhu, zejména na regulaci hladiny prolaktinu. Podobně jako fytoestrogeny se používá ke zmírnění mírných příznaků souvisejících s klimakteriem (návaly horka, podrážděnost, náladovost aj.).
Používají se pro svůj relaxační účinek.
Podporují správné funkce močových cest.
Využívá se ke zmírnění nadměrného pocení.
Podporují udržení správného stavu kostí.
Pravidelná péče hydratačními a výživnými přípravky pomáhá udržet pleť pružnou, chránit ji před dalším vysycháním a zmírnit projevy stárnutí.
Slouží k šetrné hygieně, která nevysušuje intimní oblast. Napomáhají k udržení přirozeného pH a vhodného mikrobiálního osídlení v intimní oblasti.
Zmírňují riziko podráždění intimní oblasti při sexu.
Přispívají k uvolnění těla a mysli.
