Metabolický syndrom – příčiny a léčba

Typické je uložení tukové tkáně v oblasti břicha, jedná se o tzv. mužský typ obezity nebo typ „jablko“, kdy se tuk ukládá i kolem vnitřních orgánů (tzv. viscerální obezita). Z hlediska metabolického syndromu je tento typ obezity rizikovější než obezita typu „hruška“ (ženský typ obezity), při němž se tuk ukládá do oblasti hýždí a stehen, zatímco pas zůstává relativně štíhlý.

Triglyceridy jsou tuky, které se nacházejí v krvi. Jsou hlavním zdrojem energie pro tělo. Po jídle tělo přemění kalorie, které ihned nepotřebuje, na triglyceridy a ukládá je do tukových buněk. Když je energie potřeba, hormony je uvolní do krevního oběhu. Zvýšená hladina triglyceridů souvisí nejen s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, ale také s rizikem akutního zánětu slinivky.

HDL-cholesterol označovaný též jako „hodný cholesterol“ transportuje cholesterol z krve do jater, kde slouží k tvorbě hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D. Tím se snižuje hladina cholesterolu v krvi. Nízká hladina HDL cholesterolu vede k hromadění cholesterolu v cévách a rozvoji aterosklerózy a následně ischemické choroby srdeční.

Dlouhodobě zvýšený krevní tlak vede k poškození srdce, cév, mozku i ledvin.

...případně porucha glukózové tolerance (glykémie na lačno je v pořádku, ale po jídle setrvává vysoká hladina cukru) vedou k rozvoji diabetu 2. typu.

Nadměrná konzumace přidaných cukrů a sacharidů obecně (např. bílé pečivo, sladkosti) a používání nezdravých tuků (živočišné tuky, smažená jídla) vede k inzulinové rezistenci, obezitě a zvýšené hladině krevních tuků.

Nedostatek pohybu přispívá k přibírání na váze, oslabuje citlivost buněk na inzulin a zvyšuje riziko metabolických poruch. Sedavý životní styl vede k postupnému rozvoji inzulinové rezistence a zhoršení celkového zdravotního stavu.

Největší riziko představuje viscerální tuk, který se ukládá kolem vnitřních orgánů a negativně ovlivňuje metabolismus, krevní tlak i hormonální rovnováhu v těle.

Dlouhodobý stres zvyšuje hladinu kortizolu, což negativně ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů.

Někteří lidé mají vrozenou predispozici k rozvoji metabolického syndromu, která se však mnohdy projeví až v kombinaci s nezdravým životním stylem.

Pravděpodobnost vzniku metabolického syndromu roste s přibývajícím věkem. Vzhledem k rostoucí dětské obezitě se však stále častěji objevuje i u mladších věkových skupin, což zvyšuje riziko zdravotních komplikací již v rané dospělosti.

Jídelníček by měl obsahovat vyvážený poměr základních živin s minimem přidaných cukrů a živočišných tuků. Více níže.

Věnujte se pohybu alespoň 30 minut denně (chůze, plavání, jóga). Podle nejnovějších zjištění je optimální kombinace vytrvalostní aktivity s mírným posilováním.

Věnujte se meditaci, dechovým cvičením, pobývejte hodně v přírodě a dbejte na dostatek kvalitního spánku.

I malé snížení tělesné hmotnosti může výrazně zlepšit vaše zdraví. Pravidelně se važte a přeměřujte v pase.

Vyhýbejte se těmto zlozvykům, protože negativně ovlivňují váš metabolismus. Maximální povolené množství alkoholu na den: víno 0,3 l, pivo 0,5 l. U žen platí poloviční množství.

Vyhýbejte se dále vysoce průmyslově zpracovaným potravinám (instantní nudle, konzervy).

Jejich nadměrná konzumace přispívá k vysokému krevnímu tlaku, inzulinové rezistenci i nadváze.

Celozrnné pečivo má oproti bílému pečivu nižší glykemický index. Pozor však na častý omyl - tmavší barva pečiva znamená, že daný chléb či rohlík jsou celozrnné. Někteří výrobci do pečiva přidávají karamel, melasu či jiná barviva, aby vytvořili dojem cereálního pečiva. Celozrnné pekařské výrobky musí být speciálně označené jako celozrnné.

...jako je olivový a řepkový olej. Na trhu je řada dalších prospěšných tuků, např. dýňový, lněný či avokádový olej, záleží na vašich preferencích. Důležitý je i dostatek kvalitních bílkovin a vyvážený poměr živin ve stravě – maso by mělo být libové, kvalitní.

...např. losos, makrela kvůli obsahu omega-3 mastných kyselin. 

Důležitou součást jídelníčku by měly tvořit také potraviny bohaté na probiotika, především kysané mléčné výrobky s aktivními kulturami (jogurty, acidofilní mléka a kefíry) nebo kysanou zeleninu (zelí, okurky, kimči) či nápoj kombucha. Současně s potravinami bohatými na probiotika je důležité konzumovat také potraviny přirozeně obsahující prebiotika. Prebiotika totiž slouží jako potrava pro růst střevní mikrobioty a pomáhají ji tak udržet v rovnováze. Prebiotika získáme přirozenou cestou ze stravy bohaté na vlákninu. Patří sem zejména zelenina a houby (hlíva ústřičná), ovoce (jablko, jahody, citrusy, červené bobulovité ovoce), ale také luštěniny, ovesné vločky a celozrnné pečivo.

Pečovat o zdraví našich střev a udržování střevní mikrobioty v rovnováze zdravým stravováním je důležité režimové opatření při léčbě jednotlivých rizikových faktorů metabolického syndromu (např.  zvýšená hladina cukru v krvi, vysoký cholesterol). Nedávné vědecké poznatky ukazují, že určité střevní kmeny obsažené v naší střevní mikrobiotě ovlivňují výši hladiny cholesterolu, pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi a příznivě působí na metabolismus, což je důležité pro udržení zdravé tělesné hmotnosti.

Posílení populace těchto prospěšných kmenů bakterií v naší střevní mikrobiotě se ukazuje jako prospěšné při léčbě příznaků metabolického syndromu (abdominální obezita, zvýšená hladina cholesterolu a cukru v krvi). Vyvážená střevní mikrobiota může současně s redukcí hmotnosti a dodržováním režimových opatření pomoci ovlivnit hodnoty cholesterolu a cukru v krvi.

Proto je vhodné o svá střeva pečovat každý den, doplňovat probiotika a prebiotika například i ve formě doplňků stravy. Ideální jsou kombinované preparáty probiotik s vlákninou a dalšími prospěšnými látkami, které pomohou podpořit metabolismus cukrů a tuků, tzn. s rostlinnými steroly a cholinem.

Léky při metabolickém syndromu

Při metabolickém syndromu se v některých případech používají také léky, zejména pokud úprava životního stylu (strava, pohyb, redukce hmotnosti) není dostatečně účinná. Jedna pilulka, která by dokázala vyřešit všechny problémy najednou, bohužel neexistuje. Léčba se zaměřuje na kontrolu jednotlivých složek syndromu, jako je vysoký krevní tlak (ACE inhibitory, sartany, beta-blokátory, diuretika), zvýšená hladina krevního cukru (perorální antidiabetika – metformin, TZD), dislipidémie (léky na úpravu lipidového profilu - statiny, fibráty, ezetimib) a obezita (léky na podporu hubnutí u obézních pacientů - GLP-1 agonisté, případně orlistat).

Metabolický syndrom u dětí

Metabolický syndrom není bohužel problémem jen u dospělých – v posledních letech roste i počet dětí s touto diagnózou. Na vině je nezdravá strava s vysokým obsahem cukrů a tuků, nedostatek fyzické aktivity a s tím související obezita. Jistou roli hraje i genetika. Prevence u dětí spočívá v úpravě jídelníčku, pravidelném pohybu a omezení času stráveného před obrazovkami. Rodiče by měli od malička podporovat zdravé návyky a vést je k aktivnímu životnímu stylu. Rodina by v případě úprav životního stylu měla fungovat jako tým.