Píchání u srdce – příčiny a léčba

Pocit pálení za hrudní kostí se typicky objevuje při gastroezofageálním refluxu, kdy se kyselý obsah žaludku vrací do jícnu a dráždí tamní sliznici. Pálení žáhy se může někdy projevovat i jako náhlé píchání za hrudní kostí. Jde o jednu z běžných příčin píchání u srdce.

Zvedání těžkého břemene, neadekvátní cvičení nebo pád mohou způsobit krátkou prudkou bolest, zejména pokud zároveň dojde k útlaku nervu.

Jde o zánět chrupavky připojující žebro k hrudní kosti. Jde o jednu z možných příčin bolesti žeber. Typické je bodání při kašli nebo při kýchání.

Příčinou je skřípnutí nebo podráždění nervu v přední straně hrudníku, případně svalová křeč. Častěji se vyskytuje u dětí nebo mladistvých. Pokud se nevyskytují další příznaky, není zapotřebí žádná léčba, jde o nezávažný stav, který neohrožuje zdraví.

Nemoci dýchacích cest patří k potenciálně závažným stavům, vždy je proto nutné co nejdříve navštívit lékaře, zejména pokud se bolest zhoršuje při hlubokém nádechu nebo při zakašlání. Mezi možné příčiny ostré bolesti patří infekce v hrudníku, astma, zápal plic, plicní embolie, pneumotorax s kolapsem plíce nebo plicní hypertenze.

Těžké emoční stavy spojené s pícháním u srdce se mohou u některých lidí vyskytnout bez zjevné příčiny, u jiných osob následují po konkrétní stresové situaci. Příznaky panické ataky do určité míry napodobují projevy infarktu a často bývají z tohoto důvodu impulzem k přivolání záchranné služby. Na rozdíl od infarktu ale tělesné symptomy rychle ustupují.

Mnohdy je infarkt první, co nás napadne v případě píchání u srdce. Ačkoli není vyloučeno, že v některých případech se bolest projeví jako ostrá a bodavá, většinou bývá bolest při infarktu tupá a je rozprostřená po hrudníku, případně vystřeluje do ruky, krku a čelisti. Je přítomen pocit tíhy až drcení hrudního koše. Bolest při infarktu neodeznívá, ale trvá až hodiny a postupně se zhoršuje.

Pro anginu pectoris nebo myokarditidu je prudká bolest typičtější, jde proto o pravděpodobnější příčiny píchání u srdce ve srovnání se srdečním infarktem.

Výsevu puchýřků předchází u pásového oparu píchání, pálení nebo brnění v oblasti hrudníku. Dalšími příznaky jsou únava, bolest hlavy a citlivost na světlo.

Akutní formy záněty žlučníku nebo slinivky mohou vyvolat ostrou, vystřelující bolest v nadbřišku.

Píchání u srdce na levé straně hrudníku může být způsobeno onemocněním srdce (srdeční infarkt, angina pectoris, myokarditida), zápalem levé plíce nebo kostochondritidou (zánět chrupavky připojující žebra k hrudní kosti). Na vině nicméně může být i pálení žáhy, panická ataka nebo natažený sval po námaze. Náhlá bolest na levé straně, která po pár minutách neustává nebo se zhoršuje, dechová nedostatečnost, tlak na hrudi a nevolnost poukazují na nutnost neodkladné lékařské péče. Pokud se píchání u srdce objevuje často z neznámých příčin, konzultujte zdravotní stav se svým lékařem.

Prudká bolest při nádechu je většinou neškodným příznakem, který souvisí s nadměrnou fyzickou zátěží, při které dojde k namožení mezižeberních svalů. Odpočinek a klidový režim většinou vše napraví. V méně častých případech se může jednat o vážnější stav spojený s onemocněním plic, konkrétně se zánětem pohrudnice (pleuritida) nebo zápalem plic. Poúrazová bolest při nádechu může ukazovat na zlomeninu žeber.

Bolest v hrudníku při hlubokém výdechu, zakašlání nebo kýchnutí může ukazovat na potíže s plícemi nebo srdcem, zejména pokud jsou přítomny i pocity dechové tísně. Plicní příčiny zahrnují zánět pohrudnice (pleuritida), zápal plic, embolii plic a chronickou obstukční plicní nemoc (CHOPN). Akutní forma COVID-19 stejně tak jako jeho dlouhodobé následky mohou mít také spojitost s píchavou bolestí hrudníku u výdechu. Z nemocí srdce se takto projevují záněty srdečního svalu (myokarditida) nebo osrdečníku (perikarditida). Není ale výjimkou, že píchnutí u srdce při hlubokém výdechu souvisí s pálením žáhy nebo záchvatem paniky. U vážných, trvalých nebo často se opakujících potíží je na místě kontaktovat lékaře.

Stresová situace způsobuje vyplavení adrenalinu a kortizolu. Tyto hormony zvyšují srdeční rytmus a krevní tlak, což má za následek bušení srdce, pocení, zrychlené dýchání a občas také bolest u srdce. Adrenalin způsobí zúžení srdečních tepének a může vyvolat takzvanou stresovou kardiomyopatii, tedy poškození buněk srdečního svalu, které má podobné příznaky jako srdeční infarkt. Během pár dní ale dojde k návratu do normálního stavu. Chronický stres naproti tomu znamená trvale vyšší hladiny stresových hormonů a větší sklon k rozvoji srdečně-cévních nemocí.