Synefrin ve sportovní výživě – kdy je vhodné ho zařadit
Synefrin je přírodní látka z hořkého pomeranče, se kterou se často setkáte ve sportovní výživě a doplňcích určených pro období redukce. V odborných zdrojích je zmiňován v souvislosti s energetickým metabolismem a mírně stimulačním charakterem. Co stojí za jeho popularitou mezi sportovci, jak se dávkuje a na co si dát pozor?
Obsah článku
Obsah článku
Co je synefrin?
Synefrin, přesněji p-synefrin čili para-synefrin, je přírodní protoalkaloid obsažený v plodech hořkého pomeranče (Citrus aurantium). V doplňcích stravy se používá extrakt ze slupky plodů, obvykle standardizovaný na obsah p-synefrinu. Nejvíce se využívá v oblasti sportovní výživy v rámci předtréninkových směsí, tzv. pre-workoutů, a v přípravcích užívaných při redukci tělesné hmotnosti.
Co je hořký pomeranč?
Hořký pomeranč je citrusový strom (Citrus aurantium), který je považován za křížence mandarinky (Citrus reticulata) a pomela (Citrus maxima). Jeho plody jsou menší než běžné sladké pomeranče a mají výrazně hořkokyselou chuť, kvůli které jsou bez dalšího zpracování prakticky nepoživatelné. Plody a kůra se tradičně využívají v potravinářství při výrobě marmelád či ochucování likérů, v parfumerii (silice neroli) i jako surovina pro rostlinné extrakty. Právě z kůry nezralých hořkých pomerančů se získává výtažek používaný v doplňcích stravy zaměřených na kontrolu tělesné hmotnosti, spalováni tuku a regulaci chuti k jídlu.
Synefrin a jeho vlastnosti
Synefrin patří mezi látky, které mohou interagovat s tzv. adrenergními receptory. Adrenergní receptory reagují na adrenalin a noradrenalin – hormony uvolňované při fyzické námaze nebo stresu. Tyto látky jsou součástí přirozené stresové reakce organismu označované jako „boj nebo útěk“, která připravuje tělo na zvýšený výkon, mobilizaci energie a rychlejší reakci.
V odborné literatuře je p-synefrin popisován jako sloučenina s mírně stimulačním charakterem. Zkoumán je zejména v souvislosti s energetickým metabolismem, oxidací tuků a procesy označovanými jako termogeneze – tedy tvorbou tepla, ke které dochází při tom, když tělo využívá své energetické zásoby (například tuky) během fyzické aktivity nebo při kalorickém omezení. V tomto kontextu je spojován s proaktivním přístupem k tréninku, dosahováním kalorickému deficitu a snahou o postupné snižování tělesného tuku, které je běžně cílem při práci na formování postavy a tzv. „vyrýsování“.
Dávkování synefrinu
Synefrin se používá v denních dávkách přibližně 10–30 mg, přičemž dávka 30 mg je hraniční. Na trhu jsou běžné spíše přípravky s obsahem 10 mg nebo 20 mg na denní dávku. Ve sportovní praxi se synefrin obvykle užívá přibližně 20–40 minut před fyzickou aktivitou. Vždy je důležité respektovat doporučené dávkování výrobce a zohlednit celkový příjem stimulačních látek během dne.
Synefrin a nežádoucí účinky
Při běžných dávkách je synefrin podle dostupných přehledů většinou dobře tolerován. U citlivějších osob se mohou objevit projevy spojené se stimulačním působením, například nervozita, bušení srdce, zvýšený krevní tlak nebo bolesti hlavy. Nedoporučuje se užívat v pozdních večerních hodinách. Vyšší dávky nebo kombinace s dalšími stimulanty mohou zvyšovat riziko nežádoucích reakcí. Osoby s kardiovaskulárními obtížemi, vysokým krevním tlakem, těhotné a kojící ženy by neměly synefrin užívat.
