Tonzilitida – příznaky, příčiny a léčba zánětu mandlí
Tonzilitida, známá také jako zánět krčních mandlí, patří mezi nejčastější infekční onemocnění horních cest dýchacích. Postihuje děti i dospělé, může mít lehký průběh, ale také vést k závažným komplikacím, pokud není správně diagnostikována a léčena. V tomto článku se podrobně podíváme na příčiny tonzilitidy, její příznaky, diagnostiku, možnosti léčby i situace, kdy lékař doporučuje odstranění mandlí.
Obsah článku
Obsah článku
Co je tonzilitida?
Tonzilitida neboli angína je zánět patrových mandlí (tonzil), které se nacházejí po obou stranách zadní části krku. Mandle tvoří součást lymfatického systému a představují jednu z prvních obranných linií organismu proti infekcím. Zachytávají bakterie, viry i další mikroorganismy, které se do těla dostávají ústy nebo nosem. Zejména v dětském věku jsou mandle velmi aktivní a pomáhají imunitnímu systému vytvářet protilátky. Při kontaktu s větším množstvím infekčních původců se však mohou samy zanítit.
Související kategorie produktů:
Podle délky trvání rozlišujeme:
- Akutní tonzilitidu – vzniká náhle a trvá obvykle 7 až 14 dní.
- Chronickou tonzilitidu – zánět přetrvává dlouhodobě nebo se opakovaně vrací.
- Rekurentní tonzilitidu – opakované epizody akutního zánětu několikrát během roku.
Jaké jsou příčiny tonzilitidy?
Příčinou zánětu mandlí mohou být viry, bakterie a vzácněji houby. Přibližně 70–80 % případů způsobují virové infekce, zatímco bakteriální původ je častější u školních dětí a dospívajících. Mezi nejčastější virové původce patří adenoviry, rhinoviry, chřipkové viry, koronaviry a virus Epstein-Barrové (infekční mononukleóza). Bakteriální tonzillitidu nejčastěji vyvolává Streptococcus pyogenes (beta-hemolytický streptokok skupiny A), méně často pak streptokoky skupin C a G, stafylokoky, Haemophilus influenzae.
Bakteriální vs. virová tonzilitida
Rozlišení původu infekce je zásadní, protože určuje další léčbu.
Virová tonzilitida
Virová forma bývá součástí běžného nachlazení. Typicky se objevují:
- bolest v krku,
- rýma
- kašel
- kýchání
- chrapot
- únava
- zvýšená teplota nebo mírná horečka.
Mandle mohou být zarudlé, ale obvykle nejsou pokryty výraznými bílými povlaky.
Bakteriální tonzilitida
Bakteriální zánět vzniká často náhle. Mezi typické příznaky patří:
- vysoká horečka nad 38,5 °C,
- velmi silná bolest při polykání,
- bílé nebo žluté povlaky na mandlích,
- výrazně zvětšené mandle,
- bolestivé uzliny na krku,
- celková schvácenost,
- absence kašle a rýmy
Doprovodné příznaky a komplikace
Příznaky se mohou lišit podle původce infekce i věku pacienta. Nejčastěji se objevují zimnice, bolest hlavy, bolest svalů, únava, zápach z úst, změna hlasu, nechutenství. U malých dětí bývají příznaky méně typické. Dítě může odmítat jídlo, více slinit, být podrážděné nebo ospalé.
Možné komplikace u tonzilitidy
Ve většině případů se tonzilitida vyléčí bez následků. Neléčená bakteriální infekce však může vést ke komplikacím.
- Peritonzilární absces
Jedná se o nahromadění hnisu v okolí mandle. Mezi příznaky patří jednostranná silná bolest, obtížné otevírání úst, potíže s polykáním, huhňavý hlas a vysoká horečka. Absces vyžaduje neodkladné lékařské ošetření. - Revmatická horečka
Vzácná, ale závažná komplikace streptokokové infekce, která může poškodit srdce, klouby a nervový systém. - Poststreptokoková glomerulonefritida
Jedná se o zánětlivé postižení ledvin vznikající po prodělané streptokokové infekci. - Další komplikace
Mezi další komplikace tonzilitidy řadíme zánět středního ucha, sinusitidu (zánět vedlejších nosních dutin) nebo infekce krčních tkání.
Diagnostika
Správná diagnostika tonzillitidy je zásadní pro volbu vhodné léčby. Zatímco virové infekce se léčí především symptomaticky, bakteriální tonzilitida způsobená zejména streptokokem skupiny A může vyžadovat antibiotickou léčbu. Cílem vyšetření je proto nejen potvrdit zánět mandlí, ale také co nejpřesněji určit jeho příčinu a vyloučit jiná onemocnění s podobnými příznaky.
- Anamnéza a fyzikální vyšetření
Lékař se nejprve ptá na délku a průběh obtíží, přítomnost horečky, bolesti v krku, obtíže při polykání, kašel nebo rýmu a také na předchozí epizody zánětu mandlí. Při vyšetření hodnotí vzhled mandlí, jejich velikost, zarudnutí, přítomnost bílých povlaků nebo hnisavých čepů a vyšetří také krční lymfatické uzliny. - Rychlý streptokokový test
Při podezření na bakteriální infekci může lékař provést rychlý streptokokový test z výtěru z krku. Výsledek je znám během několika minut a pomáhá rozhodnout, zda je vhodná léčba antibiotiky. - Kultivace výtěru z krku
Pokud je výsledek rychlého testu nejasný nebo se infekce opakovaně vrací, provede se výtěr z krku na kultivační vyšetření. To umožňuje přesně určit původce infekce a jeho citlivost na různá antibiotika. - Krevní vyšetření
V komplikovanějších nebo nejasných případech může lékař doporučit odběr krve. Sledují se zejména zánětlivé ukazatele, například CRP nebo počet bílých krvinek. Při podezření na infekční mononukleózu se doplňují i specifická laboratorní vyšetření.
Krevní vyšetření
V komplikovanějších nebo nejasných případech může lékař doporučit odběr krve. Sledují se zejména zánětlivé ukazatele, například CRP nebo počet bílých krvinek. Při podezření na infekční mononukleózu se doplňují i specifická laboratorní vyšetření.
Antibiotika
Antibiotika mají význam pouze u potvrzené nebo vysoce pravděpodobné bakteriální infekce. Důležité je užívání přesně podle pokynů lékaře, dobrat celou léčbu, nevysazovat antibiotika po odeznění příznaků. Lékem volby jsou základní peniciliny po dobu 10 dnů. Dále lze použít cefalosporiny I. a II. generace. Při alergii na penicilin jsou indikovány makrolidy nebo fluorochinolony.
Kdy je nutné odstranění mandlí?
Tonsilektomie představuje chirurgické odstranění patrových mandlí. Neprovádí se při každé tonzilitidě, ale pouze tehdy, pokud očekávaný přínos převáží možná rizika operace.
Mezi nejčastější důvody patří:
- opakované bakteriální tonzillitidy,
- chronický zánět mandlí,
- opakované peritonzilární abscesy,
- výrazně zvětšené mandle způsobující poruchy dýchání nebo spánku,
- podezření na nádorové onemocnění.
