Aneurysma – příznaky a léčba
Aneurysma, známé také jako aneurysmatická dilatace, je výsledkem oslabení oblasti ve stěně tepny, které vede k vyboulení. Toto abnormální rozšíření se může objevit v různých částech těla, jako je mozek, aorta, krk, střeva, ledviny, slezina a cévy nohou. I když je často bez příznaků, prasklé aneurysma představuje vážné riziko.
Obsah článku
Obsah článku
Co je aneurysma a jak vzniká?
Aneurysma neboli výduť je lokální vyboulení cévy, které vzniká v důsledku oslabení nebo poškození cévní stěny. Aneurysmata se nejčastěji vyskytují na aortě (největší tepně v těle) nebo na mozkových tepnách. Nejzávažnější, a zároveň život ohrožující stav, nastává při prasknutí výdutě (ruptura aneurysmatu) na velké tepně, kdy je člověk přímo ohrožen na životě, neboť hrozí vykrvácení.
Příčiny vzniku
Známých příčin vzniku aneurysmatu existuje celá řada:
Rizikové faktory
Mezi nejčastější rizikové faktory vzniku výdutě patří především:
- genetické predispozice
- věk (riziko se zvyšuje po 40. roce života)
- vysoký krevní tlak, ateroskleróza
- vyšší množství lipidů v krvi
- kouření
- zranění hlavy
- užívání kokainu
- patologické zúžení (koarktace) aorty
Typy aneurysmat
Cévní stěna tepen se skládá ze tří vrstev, které jsou označovány latinskými názvy tunica externa (vnější vrstva), tunica media (střední vrstva) a tunica intima (vnitřní vrstva). Podle toho, do jaké míry jsou tyto vrstvy postiženy, lékaři rozlišují pravé aneurysma, disekující aneurysma a nepravé aneurysma. Dalším typem je arteriovenosní aneurysma.
Pravé aneurysma
(aneurysma verum)
Je nejčastěji lokalizováno na aortě a tepnách Willisova okruhu (mozek). Pravé aneurysma vzniká prostým vyklenutím stěny (působením intraarteriálního tlaku krve, stěnu tvoří celá stěna tepny).
Nepravé aneurysma pseudoaneurysma
(aneurysma spurium)
Vzniká v případě, že se roztrhnou všechny tři vrstvy cévní stěny, krev z cévy unikne do okolí a okolní tkáni se nakonec podaří únik krve zastavit. V daném místě se kolem cévy utvoří hematom (periarteriální hematom), který se časem přemění na pojivovou tkáň.
Disekující aneurysma aorty
(aneurysma dissecans)
Je charakteristické tím, že je poškozena vnitřní vrstva cévní stěny (tunica intima). Trhlinou v tomto místě může krev pronikat mezi vnitřní vrstvu a střední vrstvu cévní stěny, čímž tyto dvě vrstvy od sebe částečně „rozlepí“ a v daném místě vzniká „vyboulení“ způsobené nahromaděnou krví.
Arteriovenosní aneurysma
(aneurysma arteriovenosum)
Je patologické propojení tepny a žíly, což zatěžuje srdce a může vést k srdečnímu selhání.
Aneurysmata dle lokalizace
- Aneurysma břišní aorty
Je nejčastějším typem aneurysmatu. Příznaky aneurysmatu břišní aorty zahrnují bolesti břicha, bolesti v dolní části zad, pocit pulzování v okolí pupíku, vystřelování bolesti do slabin, nohou a hýždí, hmatatelný měkký pulzující útvar v břiše, šokový stav – bledost, zrychlené dýchání, pokles tlaku.
- Aneurysma hrudní aorty
Jedná se o výduť v hrudní části aorty, bývá nejčastěji lokalizována ve vzestupné části a v oblouku aorty. Mezi příznaky aneurysmatu hrudní aorty patří chrapot, sípot, otok krku, potíže s řečí, polykací obtíže, bolest na hrudi, bolest v horní části zad, bolest při tlaku na hrudní kost, nevolnost a zvracení.
- Aneurysma srdce
Je to výduť přímo na srdci, která se většinou objevuje na jeho levé komoře, která je z pohledu tlaku nejvíce namáhaná. Samotné aneurysma se nijak významně neprojevuje, ale způsobuje rozvoj četných komplikací, mezi které patří srdeční arytmie, cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, prolaps mitrální chlopně, ruptura srdečního aneurysmatu.
- Aneurysma mozku
Je jen málokdy odhaleno dříve, než dojde k jeho prasknutí. Většina mozkových aneurysmat se tvoří na tepnách spodiny mozkové v místech, kde se cévy větví. Jestliže aneurysma praskne, příznaky mohou být velice podobné mozkové mrtvici. Mezi typické příznaky patří náhle nastupující, extrémně silná bolest hlavy, ztuhlost krku, nevolnost a zvracení, krátká ztráta vědomí, neklid a zvýšená spavost, změny dechové a tepové frekvence, zmatenost.
Diagnostika aneurysmatu
Aneurysma je často objeveno jako náhodný nález při některém ze zobrazovacích vyšetření. Mozkové aneurysma se diagnostikuje pomocí zobrazovacích metod. Při podezření na existující aneurysma se využívá služeb magnetické rezonance nebo angiografie (rentgenové vyšetření tepny pomocí kontrastní látky vpíchnuté do žíly). Jestliže je podezření na prasklé aneurysma, provádí se diagnóza pomocí CT a případně lumbální punkce (detekce krve z mozkomíšního moku).
Při podezření na aneurysma aorty lze diagnózu potvrdit speciálními zobrazovacími vyšetřeními, např. ultrazvukovým vyšetřením břicha a srdce (echokardiografie), výpočetní tomografií, CT angiografií, magnetickou rezonancí atd. Velkou břišní výduť je možné nahmatat či zaslechnout pomocí fonendoskopu (je slyšet hlasitý šelest), hrudní aneurysma pak pomůže odhalit rentgenový snímek nebo EKG.
Léčba aneurysmatu
Léčba aneurysmatu závisí na pokročilosti onemocnění (velikost výdutě, riziko ruptury) a stavu pacienta (věk, aktuální zdravotní stav, další onemocnění).
- Méně rizikové výdutě lze léčit konzervativně režimovými opatřeními, změnou životního stylu a pravidelnými kontrolami.
- Rizikové aortální výdutě, u kterých hrozí ruptura, je nutné léčit chirurgicky.
- U aneurysmatu mozku může být nutná operace, která zajistí, aby nedošlo k ruptuře výdutě.
- Při akutní ruptuře, resp. krvácení, je nutná okamžitá urgentní operace. Bez chirurgického zákroku existuje jen malá šance na přežití.
Prevence
Jestliže se onemocnění ve vaší rodině vyskytuje z genetických důvodů, je důležité, abyste na tuto skutečnost upozornili lékaře. Vhodnou prevencí je vyvarování se rizikových faktorů aterosklerózy, tomuto tématu jsme se věnovali v našem článku o zvýšeném cholesterolu.
