Bolest kostí – příznaky, diagnostika a léčba
Bolest kostí je mnohdy těžké odlišit od bolesti svalů. Obě postihují podobné části těla a jejich intenzita se může lišit od mírné až po extrémní. Ve většině případů je bolest kostí ostřejší, hlubší a vysilující. Co způsobuje bolest kostí, v jakých případech byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a mnoho dalšího, se dozvíte v našem článku.

Obsah článku
Obsah článku
Bolesti kostí
Lidská kostra se skládá z více než 200 jednotlivých kostí. Ty jsou základem opěrného systému lidského těla a spolu se svaly dovolují udělat celou řadu pohybů. Samotná kostní tkáň není na bolest citlivá, vnímání bolesti z kostí je zprostředkováno tenkým vazivovým obalem na povrchu kosti, tzv. okosticí, která obsahuje hustou síť cév a nervů. Bolest kostí může mít různou intenzitu, charakter a doprovodné příznaky. Často se zhoršuje v noci, při pohybu nebo je prostým následkem přirozených změn spojených se stárnutím.
Diagnóza bolesti kostí
Nejdříve lékař (nejčastěji ortoped či neurolog) získá od pacienta informace o charakteristice přítomných bolestí, jejich době trvání a situacích, kdy se objevují. Dále by měl sám pacient informovat lékaře o všech probíhajících onemocněních, úrazech a nemocech, které dříve prodělal. Lékař provede vyšetření pohledem a pohmatem – zarudnutí, otoky, hmatné rezistence nebo deformace mohou být důležitým vodítkem ke stanovení diagnózy.
U stavů, kdy je podezření na metabolické nemoci kostí a nádorová onemocnění, se provádějí komplexní laboratorní testy. Ty například odhalí zvýšené koncentrace látek, které vznikají při odbourávání kostí, nebo změny v počtu krvinek.
Nezbytnou součástí diagnostiky jsou zobrazovací metody. Jedná se o rentgen (RTG), výpočetní tomografii (CT), magnetickou rezonanci (MRI). Celý skelet a jeho metabolickou aktivitu lze vyšetřit pomocí tzv. scintigrafie skeletu. Scintigrafie skeletu je zobrazovací metoda, která ukáže abnormality nebo jiná poškození kostí. Před vyšetřením je nutné pacientovi podat do žíly malé množství radioaktivního materiálu. Radioaktivní materiál se shromažďuje zejména v kostech, kde je později detekován speciálním zařízením (skenerem). Scintigrafie skeletu je využívána zejména k diagnostice zhoubných nádorů kostí, případně kostních metastáz. Toto vyšetření však může být využito i k diagnostice zlomenin, infekcí kostí nebo jiných problémů s kostmi.
Dále může být stanovena kostní hustota pomocí denzitometru. Denzitometrie je vyšetřovací metoda, která zjišťuje hustotu a obsah minerálů v kostní hmotě, především na základě množství vápníku (Bone mineral density – BMD). Díky tomuto vyšetření může lékař odhadnout, jak vysoká jsou rizika zlomenin spojených především s ubývající kvalitou kostní tkáně, tzv. osteoporózou. problém řídnuté kostí, osteoporóza, je námětem našeho dalšího článku.
Léčba bolesti kostí
Strategie léčby odpovídá závažnosti diagnózy. Jestliže je kost zlomená, postačí fixace pomocí sádry nebo ortézy. Od bolesti někdy pomůže pouhý klidový režim. Pokud není dostačující, jsou podávány protizánětlivé léky, léky ulevující od bolesti, antibiotika nebo hormony. V případech, kdy je příčinou bolestí rakovina, se přistupuje k specializovaným léčebným postupům.
Úlevy lze také dosáhnou pravidelným cvičením, masáží či akupunkturou.
Bolest kostí a příčiny
Bolest kostí může mít celou řadu příčin. Zde jsou ty nejznámější:
Osteoartróza (zkráceně též artróza) je degenerativní kloubní onemocnění, které se projevuje ztuhlostí kloubů (po spánku nebo dlouhodobém odpočinku) a bolestí při pohybu (např. při chůzi do schodů nebo po nerovném povrchu). Tato bolest v klidu zmizí.
K léčbě tohoto onemocnění jsou dostupné volně prodejné léky na klouby s obsahem osvědčených účinných látek, tj. glukosaminu a chondroitinu, což jsou přirozené součásti mezibuněčné hmoty chrupavek. Při jejich dlouhodobém podávání (min. po dobu 2 - 3 měsíců) dochází k obnově metabolické rovnováhy chrupavky. Tyto léky ulevují od příznaků mírné až středně těžké osteoartrózy, ale neslouží k úlevě od akutní bolesti kloubů, v tom případě lze užít některé léky proti bolesti (např. ibuprofen, paracetamol, diclofenak apod.). Dále lze bolavé klouby ošetřovat i místně, pomocí mastí a gelů na klouby.
Křivice neboli rachitida patří mezi dětské onemocnění, které je vyvolané nedostatkem vitaminu D. Tento vitamin je důležitý pro dostatečné vstřebávání vápníku ze střeva a jeho ukládání do kostí. Křivice způsobuje těžké nevratné deformity kostry. Léčbou a hlavně prevencí je dostatek vitaminu D, vápníku a dostatek slunečního záření.
Pagetova choroba je onemocnění kostí charakterizované lokalizovanou poruchou remodelace kosti, při které dochází k nadměrné kostní resorpci a následné novotvorbě strukturálně neplnohodnotné kosti. Důsledkem jsou spontánní fraktury postižených kostí, kosti se lámou i při minimálním zatížení z důvodu ztráty své mechanické odolnosti.
Osteomyelitida je zánět kosti, který je obvykle způsoben bakteriální infekcí. Jedná se o bakterie ze skupiny stafylokoků (zejména MRSA), méně často jde o streptokoky. Bakterie se do kosti dostane z okolí v případě otevřených zlomenin, nebo krví u septických stavů. Zvýšené riziko hrozí i u pacientů po různých chirurgických a ortopedických zákrocích (například po totálních endoprotézách). U akutního zánětu kostí se objevuje vysoká horečka, zimnice a bolest postižené kosti. Okolí je prosáklé, oteklé a bolestivé na pohmat. Pokud není zahájena léčba, může dojít k odumření kostní tkáně.
Naražení kosti nebo zlomeniny mohou hodně bolet. Zlomenina neboli fraktura je stav, při němž došlo k narušení celistvosti kosti. Bez ohledu na to, o jaký typ zlomeniny jde, je vždy nezbytné lékařské ošetření. Obvykle vzniká následkem úrazu. Zlomenina však může být důsledkem některých zdravotních stavů nebo opakované nadměrné zátěže. Vznikla-li zlomenina působením nápadně malé síly, může to ukazovat na řídnutí kostí.
Toto nádorové onemocnění krve se může, mimo jiné, projevovat bolestmi dlouhých kostí, což signalizuje zvýšené odbourávání kosti při expanzi leukemických buněk v kostní dřeni.
Růstové bolesti jsou častou příčinou nočních bolestí dolních končetin v dětském věku, typická je zejména oblast přední strany bérce, lýtka nebo zákolenní jamky. Příčinou bývá rychlý růst kostí a pomalejší růst svalů.
Často kladené otázky
Růstové bolesti se objevují u dětí, přicházejí hlavně v noci, s různou intenzitou a délkou. Bolest se nejčastěji objevuje na přední straně bérce, a to na obou nohou. nejvýraznější bývají v období tzv. růstového spurtu.
Dlouhodobá konzumace alkoholu může způsobit ztrátu kostní hmoty, ta vede k vyššímu riziku vzniku zlomenin a snižuje se i schopnost hojení.
S rostoucím věkem nastávají přirozené změny v kostech ale i celém těle. Svaly ochabují a kosti začínají řídnout, což přispívá k bolesti kostí.
