Chronická žilní onemocnění – příznaky a léčba
Těžké, unavené a bolavé nohy, metličky či křečové žíly – to jsou nejznámější příznaky chronického žilního onemocnění. Máte je i vy? Rozhodně nejste sami, protože v České republice onemocnění žil postihuje až 60 % dospělých. V následujícím článku se dozvíte, proč je toto onemocnění tak časté, jak se léčí a co můžete pro zdraví svých cév udělat sami.

Obsah článku
Obsah článku
Co je to chronické žilní onemocnění?
Chronické žilní onemocnění je dlouhodobé postižení žilního systému dolních končetin, při kterém dochází k narušení odtoku krve. Projevuje se příznaky, které významně zhoršují kvalitu života a často vyžadují lékařskou péči. Popisuje se šest stádií od neviditelných změn, které pacienti mohou pociťovat jako pocit těžkých nohou, přes metličky, křečové žíly, otoky, změny kůže dolních končetin až po bércový vřed. Nejčastější formou onemocnění žil dolních končetin jsou křečové žíly (varixy). Je důležité si uvědomit, že chronické žilní onemocnění je celoživotní stav, který se při zanedbané léčbě postupem času zhoršuje.
Příčiny chronického žilního onemocnění
Chronické žilní onemocnění může mít celou řadu příčin, a proto je jeho výskyt relativně běžný. Jsou to:
...riziko se zvyšuje s věkem.
...ženy jsou častěji postiženy než muži.
Těhotenství může zvýšit riziko vzniku chronického žilního onemocnění.
Pravidelný pohyb podporuje činnost svalové pumpy, která pomáhá při návratu krve z dolních končetin. Sedavý životní styl a nedostatek fyzické aktivity mohou přispět k rozvoji tohoto onemocnění.
Nadměrná tělesná hmotnost působí zvýšený tlak na žíly, což může vést k jejich poškození.
Tyto činnosti zvyšují tlak v žilách.
Může poškodit cévy a zhoršit průtok krve.
Zácpa způsobuje zvýšený tlak v břišní dutině, což může vést k poškození žil.
Žilní nedostatečnost může často vznikat jako komplikace po žilní trombóze.
Chronické žilní onemocnění postupuje pomalu, při zanedbání léčby může mít ale vážné následky.

Centrum preventivní kardiologie, II. Interní klinika FN Plzeň-Bory
„Chronické žilní onemocnění postupuje pomalu, ale pokud se neléčí, může vést k vážným komplikacím, jako jsou bércové vředy, infekce nebo trvalé poškození kůže a tkání. Základem u každého pacienta je konzervativní léčba, která spočívá v úpravě životního stylu, nošení komprese a užívání léků podle doporučení lékaře. “
Klinický obraz – příznaky chronického žilního onemocnění
Klinický obraz chronického žilního onemocnění je velmi různorodý a závisí na stadiu onemocnění, které postupuje od mírných příznaků až po závažné komplikace, jako jsou bércové vředy. Hlavní příznaky chronického žilního onemocnění zahrnují:
Pocity tlaku, napětí a únavy jsou častým subjektivním příznakem, který se zhoršuje po dlouhém stání nebo sezení.
Bolest v nohou může být tupá, pálivá nebo bodavá. Někdy dochází ke svalovým křečím, zvláště v noci (tzv. noční křeče).
Mnozí pacienti pociťují svědění, pálení nebo mravenčení v dolních končetinách, což souvisí s hromaděním krve a narušenou funkcí žil.
Jsou častým příznakem, zejména po dlouhém dni. Nejčastěji se vyskytují v oblasti kotníků a mohou se během dne zhoršovat. Otoky se obvykle zmírní po odpočinku se zvýšenými dolními končetinami.
V raných fázích se objevují pavoučkové žilky (metličky) nebo tenké modré žilky. V pokročilejších stadiích vznikají křečové žíly, což jsou rozšířené, klikaté povrchové žíly, dobře viditelné pod kůží.
V pokročilých fázích chronického žilního onemocnění dochází v důsledku špatného odtoku krve ke změnám barvy a struktury kůže. Jedná se o konktrétně o ztmavnutí kůže (hnědé skvrny, obvykle kolem kotníků), ekzém (velmi suchá, svědivá kůže), ztvrdnutí a zjizvení podkožní tkáně, případně bílá místa na kůži.
V pokročilém stadiu onemocnění se mohou objevit bércové vředy. Jsou to otevřené rány v oblasti mezi kotníkem a kolenem, které se velmi špatně hojí. Mohou být bolestivé a náchylné k infekci.
Typickým rysem chronického žilního onemocnění je zhoršování příznaků při dlouhodobém stání nebo sezení, kdy krev stagnuje v dolních končetinách. Po odpočinku a zvednutí nohou se příznaky obvykle zlepší.

Stadia chronického žilního onemocnění
Postup chronického žilního onemocnění lékaři rozdělují podle klinických příznaků do stádií číslovaných C0-C6 (C – podle anglického Clinical Classification).
Pacient může mít pocit tíhy, napětí nebo mírné bolesti v dolních končetinách, ale na povrchu kůže nejsou viditelné žádné žilní změny.
Jde o tzv. metličkové nebo pavoučkové žilky nebo retikulární žíly (tenké modré žíly). Obvykle nejsou spojeny s výraznými obtížemi, spíše jsou vnímány jako estetický problém.
Rozšířené, klikaté povrchové žíly. Pacienti mohou mít pocity únavy, tíhy, otoky, někdy i bolest v nohou.
Viditelný a měřitelný otok dolních končetin, který může být stálý nebo se během dne měnit.
Pigmentace kůže, ekzém, (ztvrdnutí kůže) nebo bílé atrofické skvrny (atrophie blanche).
Pacient měl v minulosti žilní bércový vřed, ale ten je v současnosti již zhojený.
Otevřený, nezhojený žilní vřed, který je způsoben dlouhodobou stagnací krve a špatným hojením.
Diagnostika a vyšetření
Chronické žilní onemocnění se diagnostikuje na základě podrobné anamnézy, fyzikálního vyšetření a vyšetření žil pomocí zobrazovacích metod. Lékař vyhodnotí klinické příznaky, jako jsou otoky, varixy či změny na kůži, a provede fyzikální vyšetření dolních končetin, případně některé funkční testy (Perthesův, Trendelenburgův, Schwartzův test či kašlací test).
V současné době je zlatým standardem zobrazovacího vyšetření žilního onemocnění tzv. barevná duplexní ultrasonografie. Duplexní ultrasonografie kombinuje klasický ultrazvuk, který vytváří obraz cév a jejich struktury, s dopplerovským měřením průtoku krve. Umožňuje tedy nejen vizualizovat anatomii žil, ale sledovat i pohyb krve. V některých případech mohou být použity další metody, jako je venografie, pletyzmografie a další.
Léčba chronického žilního onemocnění
Léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků a prevenci komplikací. Cílem léčby je včas zabránit zhoršování onemocnění tak, aby nepostoupilo do stadia bércového vředu.
Prvním krokem u každého pacienta je konzervativní léčba, a to:
- Změna životního stylu – pravidelné cvičení a zdravá strava, úprava tělesné hmotnosti apod.
- Kompresní léčba – punčochami nebo obinadly.
- Venofarmaka – léčivé přípravky rostlinného původu, které příznivě ovlivňují žilní stěnu a mikrocirkulaci a mohou pomoci zpomalit postup onemocnění.
U pokročilých stádií žilního onemocnění se přistupuje k chirurgickému řešení s cílem eliminovat varixy a žilní reflux. Existují dvě možnosti chirurgického řešení:
- Klasická chirurgická operace
- Mikrochirurgie – laserová operace, kosmetická flebektomie, chemické ošetření varixů apod.
Chirurgický zákrok bohužel neřeší příčinu žilního onemocnění, a proto je nutné i po něm nadále dodržovat režimová opatření, nosit adekvátní kompresi a užívat prověřená venofarmaka.
K léčbě chronického žilního onemocnění volíme nejčastěji léčivé přípravky s kombinací přírodních látek diosminu a hesperidinu ve formě mikronizované purifikované flavonoidní frakce.

Centrum preventivní kardiologie, II. Interní klinika FN Plzeň-Bory
„Mikronizace znamená, že částice těchto látek jsou zmenšeny na mikroskopickou velikost, což zlepšuje jejich vstřebávání z trávicího traktu a zvyšuje jejich účinnost. Tyto léky mají prokázaný účinek na posílení cévní stěny, snížení otoku, zlepšení mikrocirkulace, a navíc vykazují protizánětlivé a antioxidační účinky. Díky kombinaci těchto vlastností přinášejí úlevu od nepříjemných symptomů žilního onemocnění, jako jsou bolest, pocit tíhy, noční křeče, otoky a trofické změny dolních končetin.“ “
Jak předcházet zhoršení chronického žilního onemocnění?
Pozor na nadváhu, udržujte si BMI 20 – 25 (BMI = váha v kg/výška v m2)
Jezte zdravou stravu s vysokým obsahem vlákniny - předejdete tím nadváze a zácpě. Zařaďte více ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo, kysané mléčné výrobky, omezte příjem tuků. Pijte 1,5 - 2 litry vody denně.
Noste pohodlné, volné oblečení (zejména v oblasti třísel), vyvarujte se těsným ponožkám, vysoké podpatky vyměňte za ploché boty do 3 cm, aby vaše lýtková svalová pumpa mohla účinně fungovat.
Při sprchování střídejte teplou a studenou vodu na dolní končetiny.
Pokud pracujete v kanceláři nebo dlouho cestujete, snažte se pravidelně vstávat a procházet se, stavějte se na špičky, několikrát za den dejte nohy do vyvýšené polohy.
Masáž směrem od chodidel nahoru podporuje odvodnění a zlepšuje cirkulaci krve.
Vhodná je chůze, jízda na kole, nordic walking, plavání nebo tanec.
