Kortikoidy – jak fungují, kdy pomáhají a jak se vyhnout rizikům
Kortikoidy jsou účinné protizánětlivé léky, které tlumí nepřiměřené imunitní reakce, zmírňují otok, svědění a bolest. Jsou nenahraditelné při léčbě řady zánětlivých a autoimunitních onemocnění. Zároveň však vyžadují opatrné zacházení – nesprávné nebo dlouhodobé užívání může vést k nežádoucím účinkům.

Obsah článku
Obsah článku
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy (kortikosteroidy) jsou látky, které napodobují přirozené hormony vytvářené v kůře nadledvin – především kortizol, jenž je nezbytný pro správnou funkci metabolismu, imunitního systému a který je klíčovou látkou při reakci organismu na stres.
V lékařství se používají hlavně glukokortikoidy. Mají silný protizánětlivý, antialergický a imunosupresivní účinek. Mezi běžně předepisované látky patří prednison, hydrokortison, dexamethason, metylprednisolon, budesonid, ciklesonid a flutikason. V praxi se pojmy kortikoidy, kortikosteroidy a glukokortikoidy často používají jako synonyma.
Jak kortikoidy fungují v těle
Kortikoidy snižují tvorbu prozánětlivých látek (např. prostaglandinů, cytokinů či leukotrienů) a tlumí zánětlivou odpověď organismu. Zánět je přirozenou reakcí těla na infekci nebo zranění. Někdy však může být tato obranná reakce nepřiměřeně silná nebo chybná, což vede k poškození vlastních tkání. Schopnost kortikoidů potlačit zánětlivou aktivitu vysvětluje, proč tyto látky účinně zmírňují otok, zarudnutí, bolest i svědění, ale zároveň také, proč mohou při dlouhodobém podávání oslabovat přirozenou obranyschopnost organismu.
Kortikoidy jsou rovněž klíčovou součástí tzv. stresové odpovědi – přirozeného mechanismu, který připravuje tělo na zvýšenou zátěž („boj, nebo útěk“). V jejím průběhu dochází ke zvýšení krevního tlaku a hladiny cukru v krvi, zadržování soli a tekutin a k uvolnění energetických zásob z tukové a svalové tkáně.

Druhy kortikoidů a jejich využití
Podle místa účinku a způsobu podání se kortikoidy rozdělují na lokální a systémové.
Působí přímo v místě zánětu. Do krevního oběhu se vstřebává jen malé množství účinné látky. Riziko celkových nežádoucích účinků je proto nízké. Používají se masti, krémy, gely, nosní spreje, oční kapky a inhalátory.
Působí v celém organismu – podávají se v tabletách, injekčně nebo infuzně.
Kdy se kortikoidy předepisují?
Podávání kortikoidů patří mezi nejúčinnější způsoby, jak tlumit přehnanou nebo chronickou zánětlivou reakci. Tyto látky se uplatňují v celé řadě lékařských oborů – od dermatologie a pneumologie, přes gastroenterologii, ortopedii a revmatologii po neurologii a onkologii.
Kortikoidy se používají například při těchto onemocněních:
- Chronické nemoci dýchacích cest: průduškové astma, CHOPN
- Alergické nemoci a anafylaktický šok
- Autoimunitní onemocnění: revmatoidní artritida, systémový lupus, roztroušená skleróza, autoimunitní hepatitida
- Chronické střevní záněty: Crohnova choroba, ulcerózní kolitida
- Kožní nemoci: kontaktní dermatitida, atopický ekzém, lupénka
- Záněty pohybového aparátu: záněty šlach, epikondylitida (tenisový loket), burzitida
- Osteoartróza
- Otok mozku
Nežádoucí účinky
Dlouhodobé nebo nevhodné užívání může přinášet zdravotní rizika.
Celkové (systémové) nežádoucí účinky:
- zadržování vody a sodíku, otoky, zvýšení krevního tlaku
- přírůstek tělesné hmotnosti
- zvýšená hladina cukru v krvi, riziko rozvoje cukrovky
- úbytek svalové hmoty, řídnutí kostí
- změna rozložení tělesného tuku, kulatý obličej
- poruchy spánku, podrážděnost, deprese
- zpomalené hojení ran, zvýšená náchylnost k infekcím
- podráždění žaludeční sliznice, žaludeční vředy
- potlačení tvorby vlastního kortizolu
Lokální nežádoucí účinky:
- kožní podání – ztenčení kůže, strie, pigmentové změny, zpomalené hojení
- inhalační podání – chrapot, kašel, kvasinková infekce v ústech (lze předejít vypláchnutím úst po inhalaci)
- oční podání – zvýšení nitroočního tlaku

Jak správně užívat kortikoidy?
Správně vedená léčba přináší terapeutický přínos a má snížené riziko nežádoucích účinků.
- Užívejte kortikoidy přesně podle pokynů lékaře. Neměňte nastavenou denní dobu podání (obvykle ráno), nezvyšujte ani nesnižujte léčebnou dávku bez předchozí konzultace s lékařem.
- Nepřerušujte náhle léčbu. Při dlouhodobém užívání kortikoidů v tabletách je nutné dávku snižovat postupně, aby se mohla obnovit přirozená tvorba kortikosteroidů v kůře nadledvin.
- Dodržujte správný postup podání. Tablety s kortikoidy je vhodné užívat spolu s jídlem nebo po jídle. Po použití inhalátorů s kortikoidy je důležité si vypláchnout nebo vykloktat ústa.
- Docházejte na pravidelné kontroly k vašemu lékaři. Při dlouhodobém podávání kortikosteroidů v tabletách je nezbytná pravidelná kontrola krevního tlaku, krevního cukru, kostní hmoty aj.
- Chraňte se před infekcemi. Dodržujte hygienická opatření, vyhýbejte se místům s vysokou koncentrací lidí a posilujte správné fungování imunity.
- Dbejte na zdravý životní styl. Zaměřte se na pestrou a vyváženou stravu s dostatkem bílkovin, vitaminů, minerálů a dalších důležitých látek. Dopřejte si dostatek pohybu. Udržujte si správnou tělesnou hmotnost.
Kortikoidy a často kladené otázky
Kortikoidy se používají u zánětlivých, alergických a autoimunitních onemocnění – například při astmatu, CHOPN, ekzému, lupénce, revmatoidní artritidě nebo Crohnově chorobě. Pomáhají také u pacientů s nedostatečnou funkcí nadledvin.
Krátkodobá léčba trvá několik dní až týdnů a odehraje se zpravidla bez vyššího rizika nežádoucích účinků. Dlouhodobé užívání kortikoidů v tabletách (měsíce až roky) je možné po pečlivém zvážení přínosů a rizik, s pravidelnou kontrolou krevního tlaku, krevního cukru, hustoty kostí a funkce nadledvin. Dlouhodobé užívání lokálních kortikosteroidů se může projevit vedlejšími účinky v místě aplikace, riziko celkových nežádoucích účinků je však obecně nízké.
Ano, kortikoidy mohou u člověka zadržovat vodu, zvyšovat chuť k jídlu a měnit rozložení tukové tkáně. Tyto účinky bývají závislé na dávce a délce léčby.
Ne. Náhlé ukončení dlouhodobé léčby kortikoidy v tabletách může vést k těžkému nedostatku vlastního hormonu kortizolu. Tento stav se projevuje slabostí, nízkým tlakem, nevolností až kolapsem. Léčebné dávky se proto musí snižovat postupně podle pokynů lékaře.
Lokální kortikoidy působí přímo v místě zánětu (např. na kůži, v nose, v průduškách a plicích) a mají menší riziko vedlejších účinků. Systémové kortikoidy (kortikoidy v tabletách) působí v celém organismu.
