Aftózní stomatitida – příčiny vzniku aft a léčba
Bolestivé afty v ústech patří mezi nejčastější onemocnění sliznice dutiny ústní a dokážou výrazně znepříjemnit každodenní život. I malý vřídek může způsobovat silnou bolest při jídle, pití, mluvení nebo čištění zubů. Proč afty vznikají a jak jejich hojení urychlit?

Obsah článku
Obsah článku
Co je aftózní stomatitida?
Aftózní stomatitida je zánětlivé onemocnění sliznice dutiny ústní, které se projevuje vznikem bolestivých aft – drobných povrchových vřídků s bělavým nebo žlutobílým středem a zarudlým lemem. Přestože jsou afty obvykle malé, mohou způsobovat výraznou bolest a znesnadňovat běžné činnosti, jako je příjem potravy, pití, mluvení nebo čištění zubů. Řadí se mezi stomatitidy, tedy záněty ústní sliznice, které mohou mít i jiné příčiny. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění ústní sliznice. Odhaduje se, že během života postihne přibližně 20–25 % populace, přičemž nejčastěji se objevuje u dětí, dospívajících a mladých dospělých. U některých lidí se afty objeví pouze jednou, jiní trpí tzv. recidivující aftózní stomatitidou, kdy se vřídky vracejí několikrát do roka nebo dokonce každý měsíc.
Jak afta vypadá?
Typická afta má několik charakteristických znaků:
- kulatý nebo oválný tvar,
- velikost několik milimetrů, někdy i více než 1 cm,
- bělavý nebo žlutý povlak uprostřed,
- výrazně červený zanícený lem,
- silnou bolestivost při dotyku,
- výskyt na měkkých částech dutiny ústní (vnitřní strana rtů, sliznice tváří, okraje a spodina jazyka, měkké patro, oblast pod jazykem, vzácněji dásně).
Hlavní příčiny vzniku aft
Přesný mechanismus vzniku aftózní stomatitidy není dosud plně objasněn. Současné poznatky ukazují, že jde o poruchu imunitní odpovědi, při níž imunitní systém nepřiměřeně reaguje na podněty působící na ústní sliznici. Samotná afta většinou vzniká kombinací několika rizikových faktorů.
- Genetická predispozice – významnou roli hraje dědičnost. Pokud jeden z rodičů trpí opakovanými aftami, riziko jejich výskytu u dítěte je výrazně vyšší. Při postižení obou rodičů je pravděpodobnost ještě větší. Genetická predispozice však sama o sobě nestačí – obvykle je potřeba působení dalších spouštěčů.
- Poranění ústní sliznice – i drobná poranění mohou u citlivých osob vyvolat vznik afty. Mezi nejčastější příčiny patří kousnutí do tváře nebo jazyka, tvrdý zubní kartáček, agresivní čištění zubů, ostré hrany zlomeného zubu, zubní protézy, rovnátka nebo stomatologické zákroky.
- Stres a psychická zátěž – jedním z nejčastějších spouštěčů recidivujících aft je psychický stres. Výskyt aft bývá častější například během zkouškového období, při dlouhodobém pracovním stresu, po nedostatku spánku nebo při psychickém vyčerpání.
- Nedostatek vitamínů a minerálů – někteří pacienti trpící opakovanými aftami mají prokazatelný nedostatek důležitých živin. Nejčastěji se jedná o vitamín B12, kyselinu listovou, železo a zinek.
- Potraviny – u některých lidí mohou vznik aft podporovat určité potraviny. Patří mezi ně například citrusové ovoce, rajčata, ananas, ořechy, čokoláda, velmi kořeněná jídla a kyselé nápoje.
- Hormonální změny – ženy někdy pozorují častější výskyt aft před menstruací, během hormonálních výkyvů, případně v těhotenství.
- Oslabená imunita – afty se častěji objevují po virových infekcích, při dlouhodobé únavě, u chronických onemocnění nebo při léčbě ovlivňující imunitní systém.
- Některé léky – vznik aft mohou vzácně podporovat například některá antihypertenziva, nesteroidní protizánětlivé léky, cytostatika a léky používané při léčbě autoimunitních onemocnění.

Příznaky a typický průběh aftózní stomatitidy
Afta se obvykle neobjeví náhle. Jejímu vzniku předchází několik fází.
- Prodromální stadium – 24–48 hodin před vznikem afty pacient pociťuje pálení, svědění, mravenčení a zvýšenou citlivost sliznice. Viditelné změny zatím nemusí být patrné.
- Vznik afty – postižené místo zčervená a následně se vytvoří mělký bolestivý vřídek. Bolest bývá nejvýraznější během prvních 3–5 dnů. Pacienti často popisují ostrou řezavou bolest, bolest při jídle, bolest při pití kyselých nápojů a obtíže při mluvení.
- Hojení – zánět i bolest postupně ustupují.
Druhy aft podle velikosti a průběhu
- Malé afty
- hojí se za 7–14 dnů,
- představují přibližně 80 % všech případů,
- nezanechávají jizvu,
- jedna až pět aft současně.
- Velké afty
- mohou přetrvávat 3–6 týdnů,
- jsou méně časté, ale mnohem bolestivější,
- velikost nad 10 mm,
- hlubší postižení sliznice,
- někdy zanechávají drobnou jizvu.
- Herpetiformní afty
- navzdory názvu nesouvisejí s herpes virem,
- desítky drobných aft,
- splývání do větších ploch,
- výrazná bolestivost,
- časté opakování.
Kdy afty signalizují vážnější onemocnění?
Většina aft je neškodná. Pokud se však objevují opakovaně nebo mají neobvyklý průběh, mohou být příznakem jiného onemocnění.
Recidivující afty mohou doprovázet tyto stavy:
- celiakii,
- Crohnovu chorobu,
- ulcerózní kolitidu,
- Behçetovu chorobu,
- HIV infekci,
- neutropenii (snížení počtu neutrofilů v krvi).
Opakovaná tvorba aft může v některých případech souviset rovněž s nedostatkem železa, vitamínu B12 nebo kyseliny listové. Tyto nedostatky mohou být zároveň spojeny s poruchou krvetvorby nebo anémií. Při časté tvorbě aft proto může lékař doporučit vyšetření krevního obrazu a hladin těchto živin.
Diagnostika aftózní stomatitidy
Diagnostika je založena především na klinickém obrazu. Lékař hodnotí vzhled, počet vředů, jejich lokalizaci, délku trvání, četnost opakování a celkový zdravotní stav pacienta. Při opakovaných obtížích mohou být doporučena další vyšetření. Laboratorní testy mohou zahrnovat krevní obraz, CRP, železo a feritin, vitamín B12, kyselinu listovou, zinek a protilátky proti celiakii. Ve specifických případech je nutné gastroenterologické nebo imunologické vyšetření.
Možnosti léčby aft a domácí péče
Specifický lék, který by aftózní stomatitidu definitivně vyléčil, zatím neexistuje. Léčba je zaměřena na zmírnění bolesti, urychlení hojení a prevenci opakování.
- Lokální léčba – používají se gely s lokálním anestetikem, ochranné gely vytvářející bariéru, antiseptické ústní vody, ústní spreje, přípravky s kyselinou hyaluronovou, případně kortikosteroidní gely (na předpis).
- Celková léčba – u těžkých forem může lékař doporučit kortikosteroidy, léky ovlivňující imunitní systém nebo léčbu základního onemocnění.
Často kladené otázky
Běžná malá afta se většinou zahojí během 7 až 14 dnů bez jakékoli specifické léčby. Větší afty se mohou hojit 3 až 6 týdnů a někdy po sobě zanechávají drobnou jizvu.
Ano. Opakovaný výskyt aft bývá poměrně často spojen s nedostatkem vitamínu B12, kyseliny listové, železa nebo zinku.
Ne. Aftózní stomatitida není infekční onemocnění. Afty nejsou způsobeny bakteriemi ani virem herpes simplex, a proto se nepřenášejí líbáním, společným používáním příborů ani běžným kontaktem s jinou osobou.
