Alergie na zimu – kompletní průvodce příznaky a léčbou
Zatímco většina z nás si ze zimní procházky přinese nanejvýš zdravě začervenalé tváře, u některých lidí může chlad vyvolat svědění, kopřivku nebo výrazné otoky. Takzvaná alergie na zimu se navíc neozývá jen v mrazivém počasí – překvapit může také v létě při koupání ve studené vodě nebo po ledovém nápoji. Jak chladovou kopřivku poznat a jak jejím projevům předcházet?
Obsah článku
Obsah článku
Co je alergie na zimu a jak se projevuje?
Svědění, zarudnutí nebo otoky po pobytu venku za chladného počasí nemusí být jen běžnou reakcí citlivé pokožky. Takzvaná alergie na zimu se odborně označuje jako chladová kopřivka. Patří mezi fyzikální kopřivky, při nichž kožní reakci vyvolává konkrétní podnět – v tomto případě nízká teplota. Obtíže se mohou objevit po kontaktu se studeným vzduchem, vodou či předmětem, ale také po konzumaci ledového nápoje nebo jídla. Reakce bývá většinou místní a přechodná. Pokud je však chladu vystavena velká část těla, například při koupání ve studené vodě, může dojít i k závažné celkové reakci.
Hlavní příčiny alergie na zimu
Označení alergie na zimu je poněkud nepřesné, protože tělo nereaguje na konkrétní alergen, jako je pyl nebo zvířecí srst. Spouštěčem je samotný chlad. Ten vede k aktivaci žírných buněk v pokožce a k uvolnění histaminu a dalších látek, které vyvolávají svědění, zarudnutí, kopřivku a otok.
Přesnou příčinu rozvoje chladové kopřivky se zpravidla nepodaří zjistit. Může se objevit v kterémkoliv věku, častěji však postihuje mladší dospělé, běžnější je u žen. Někdy se rozvine v souvislosti s infekcí, například po respirační viróze, infekční mononukleóze, streptokokové angíně nebo infekci vyvolané bakterií mykoplazmaty. V ojedinělých případech může chladová kopřivka doprovázet některá autoimunitní nebo krevní onemocnění. Velmi vzácně má dědičný původ.
Reakci může vyvolat:
- pobyt v chladném, vlhkém nebo větrném počasí,
- koupání či plavání ve studené vodě,
- kontakt se sněhem, ledem nebo studenými předměty,
- přechod z teplého prostředí do chladu,
- studené nápoje a pokrmy,
- klimatizace.
Typické příznaky alergie na zimu
Příznaky se obvykle rozvinou během několika minut po působení chladu. Někdy jsou nejvýraznější až ve chvíli, kdy se pokožka začne znovu zahřívat. Jednotlivá reakce většinou odezní během několika desítek minut až hodin. Mezi typické projevy patří:
- zarudnutí pokožky,
- svědění nebo pálení,
- vystouplé svědivé pupeny či splývající kopřivkové pupeny,
- otok rukou po kontaktu se studeným předmětem,
- otok rtů po studeném jídle nebo nápoji,
- otok hlubších vrstev kůže neboli angioedém.
Závažnější celková reakce může být doprovázena slabostí, bušením srdce, závratěmi, poklesem krevního tlaku, dušností nebo otokem jazyka a hrdla. Největší riziko představuje náhlé ochlazení rozsáhlé plochy těla, typicky při skoku do studené vody. V krajním případě může dojít k anafylaxi, ztrátě vědomí a utonutí.
Jak probíhá diagnostika alergie na chlad?
Pokud se kožní reakce po působení chladu opakují, je vhodné navštívit praktického lékaře, dermatologa nebo alergologa. Lékař se zeptá, jak rychle obtíže nastupují, co je vyvolává, jak dlouho trvají a zda se objevily také celkové příznaky. K potvrzení diagnózy se provádějí chladové provokační testy, při nichž se sleduje reakce pokožky na led a na vodu o teplotě přibližně 10 °C, případně i vyšší. Po několika minutách se hodnotí, zda se v místě působení chladu objeví zarudnutí, svědění nebo typický kopřivkový pupen. U atypických projevů či podezření na jiné onemocnění může lékař doporučit krevní nebo další doplňující vyšetření. Běžné alergologické testy zaměřené na konkrétní alergeny chladovou kopřivku nepotvrdí.
Možnosti léčby a prevence v zimním období
Základem léčby je omezení kontaktu s chladem a předcházení prudkému ochlazení těla. Není nutné zůstávat celou zimu doma, ale je důležité znát své spouštěče a přizpůsobit jim každodenní aktivity.
Pomoci mohou následující opatření:
- oblékejte se ve vrstvách a chraňte ruce, obličej i krk,
- používejte rukavice také při manipulaci se studenými předměty,
- vyhýbejte se prudkým změnám teplot,
- nevstupujte náhle do studené vody a neplavte sami,
- při otoku rtů či hrdla se vyhýbejte ledovým nápojům a pokrmům,
- informujte o onemocnění lékaře před operací nebo jiným výkonem.
První volbou při léčbě jsou zpravidla antihistaminika druhé generace, například cetirizin, loratadin nebo desloratadin, která tlumí účinek histaminu. Mohou se užívat pravidelně nebo před očekávaným působením chladu. Některá jsou dostupná bez lékařského předpisu. Vždy dodržujte dávkování uvedené v příbalové informaci; případné zvýšení dávky patří výhradně do rukou lékaře. Ve velmi těžkých případech chronické kopřivky je možné zvážit biologickou léčbu. Pacientům, u kterých hrozí závažná celková reakce, může lékař předepsat adrenalinový autoinjektor.
Jak chránit citlivou pokožku před mrazem?
Suchá, zarudlá nebo napjatá pokožka v zimě automaticky neznamená chladovou kopřivku. Nízká vlhkost vzduchu, vítr a vytápění narušují kožní bariéru a zvyšují ztrátu vody z pokožky. Výsledkem mohou být suchá místa, šupinatění, svědění a drobné prasklinky. V zimním období proto používejte šetrné mycí přípravky bez parfemace a omezte dlouhé koupele či sprchování horkou vodou. Po umytí naneste na ještě mírně vlhkou pokožku hutnější krém, balzám nebo mast. Vhodné jsou přípravky obsahující například glycerin, ceramidy, bambucké máslo nebo vazelínu. Nezapomínejte ani na ochranný balzám na rty a krém na ruce.
Péče o pokožku v zimním období
Před odchodem ven nechte přípravek dostatečně vstřebat a citlivá místa zakryjte oblečením. Samotný ochranný krém však chladové kopřivce spolehlivě nezabrání – u potvrzeného onemocnění je rozhodující prevence kontaktu s chladem a léčba doporučená lékařem.
