Obrna lícního nervu – příznaky, příčiny a léčba
Obrna lícního nervu patří mezi nejčastější neurologická onemocnění postihující oblast obličeje. Projevuje se náhlým oslabením nebo úplným ochrnutím mimických svalů jedné poloviny obličeje. Přestože náhlý vznik příznaků může připomínat cévní mozkovou příhodu, ve většině případů se jedná o samostatné onemocnění, které má při včasné léčbě velmi dobrou prognózu.
Obsah článku
Obsah článku
Co je obrna lícního nervu?
Lícní nerv (nervus facialis, VII. hlavový nerv) je jedním z dvanácti hlavových nervů. Vychází z mozkového kmene, prochází úzkým kostěným kanálkem ve spánkové kosti a následně se větví do jednotlivých částí obličeje. Jeho hlavní funkcí je řízení mimických svalů, díky nimž se můžeme usmívat, mračit, zavírat oči, zvedat obočí, našpulit rty a vyjadřovat emoce. Pokud dojde k jeho poškození nebo zánětu, nerv přestane správně přenášet nervové impulzy. Výsledkem je oslabení nebo ochrnutí svalů na postižené straně obličeje. Ročně postihne přibližně 20–40 osob ze 100 000 obyvatel. Může se objevit v jakémkoliv věku, nejčastěji však mezi 15. a 60. rokem života.
Příznaky obrny lícního nervu
Obtíže vznikají velmi rychle. Většina pacientů udává, že se během několika hodin probudili s výraznou změnou obličeje. Mezi typické příznaky patří:
- Pokles koutku úst – nejviditelnější příznak. Postižený má problém se usmát nebo ukázat zuby. Při pití může tekutina vytékat z úst.
- Nemožnost zavřít oko – velmi typickým příznakem je nemožnost úplně dovřít víčko. Oko zůstává částečně otevřené, což vede k vysychání rohovky. Pacient pak pociťuje pálení, řezání, slzení a přecitlivělost na světlo.
- Vyhlazení čela – na postižené straně mizí vrásky na čele a pacient nedokáže zvednout obočí.
- Změna řeči – slabost rtů způsobuje horší výslovnost některých hlásek, především P, B, M nebo F.
- Změna chuti – někteří pacienti popisují zhoršené vnímání chuti na přední části jazyka.
- Přecitlivělost na zvuky – poškození drobných svalů ve středním uchu může způsobit, že i běžné zvuky jsou nepříjemně hlasité.
- Bolest za uchem – u části nemocných se několik hodin až dní před ochrnutím objeví bolest za uchem nebo v oblasti čelisti.
Příčiny obrny lícního nervu
K poškození může dojít vlivem zánětu, infekce, úrazu, nádoru nebo jiného neurologického onemocnění. Přestože je příčin více, nejčastěji se jedná o tzv. Bellovu obrnu.
Bellova obrna
Lymská borelióza
Diagnostika obrny lícního nervu
- Anamnéza a neurologické vyšetření
Základem diagnostického procesu je podrobná anamnéza a neurologické vyšetření. Lékař se zaměřuje na dobu vzniku obtíží, jejich průběh, prodělané infekce, přisátí klíštěte, úrazy nebo přítomnost dalších neurologických příznaků. Součástí vyšetření je také posouzení mimiky obličeje, schopnosti zavřít oko, zvednout obočí nebo usmát se.
- Laboratorní testy
K objasnění příčiny onemocnění se provádějí laboratorní krevní testy. Ty mohou odhalit známky zánětu, infekce nebo jiných onemocnění, která mohou být s obrnou spojena. Při podezření na infekční příčinu se doplňují specifická vyšetření, například sérologické testy na lymskou boreliózu nebo vyšetření při podezření na infekci virem herpes simplex či virem varicella-zoster.
- Zobrazovací metody
V některých případech je součástí diagnostiky také počítačová tomografie (CT) mozku. Toto vyšetření pomáhá především vyloučit akutní stavy, jako je cévní mozková příhoda, krvácení do mozku nebo jiné strukturální změny, které by mohly způsobovat podobné příznaky. Pokud příčina obtíží zůstává nejasná nebo jsou přítomny další neurologické příznaky, může lékař doporučit vyšetření magnetickou rezonancí (MRI).
- Lumbální punkce
Důležitou diagnostickou metodou může být i vyšetření mozkomíšního moku získaného lumbální punkcí. Provádí se především při podezření na neuroboreliózu, virové či bakteriální záněty nervového systému nebo jiná zánětlivá a autoimunitní onemocnění.
Léčba a rehabilitace obrny lícního nervu
Léčba obrny lícního nervu závisí především na příčině onemocnění, závažnosti postižení a době, která uplynula od vzniku příznaků. Nejlepších výsledků lze dosáhnout při včasném zahájení léčby, ideálně během prvních 72 hodin od nástupu obtíží. Většina pacientů s Bellovou obrnou je léčena konzervativně pomocí léků, rehabilitace a pečlivé péče o oko. V některých případech, zejména při trvalém poškození nervu nebo následných deformitách obličeje, může být vhodná chirurgická léčba.
Farmakologická léčba
Základním lékem při Bellově obrně jsou kortikosteroidy, které zmírňují otok lícního nervu a tlumí zánětlivou reakci. Nejvyšší účinnost mají tehdy, jsou-li nasazeny do 72 hodin od vzniku příznaků. Léčba obvykle trvá 7 až 10 dní, přičemž dávka léku se postupně snižuje.
Pokud existuje podezření na virovou příčinu onemocnění, může lékař zvážit také podání antivirotik. Doporučují se především u Ramsayova–Huntova syndromu způsobeného virem varicella-zoster nebo u vybraných pacientů s těžším průběhem onemocnění.
Jestliže je příčinou obrny bakteriální infekce, například lymská borelióza, základem léčby jsou antibiotika.
Někteří lékaři doporučují doplnění vitaminů skupiny B, které přispívají k normální funkci nervové soustavy. Vhodnost doplnění posoudí lékař nebo lékárník.
Ochrana oka
Při obrně lícního nervu je důležité věnovat zvýšenou pozornost péči o oko. Pokud pacient nedokáže úplně zavřít oční víčko, dochází k vysychání rohovky, která může být náchylnější k poranění nebo infekci. K ochraně oka se doporučuje pravidelně aplikovat umělé slzy během dne, na noc používat zvlhčující oční mast a nosit venku ochranné brýle proti větru, prachu a slunečnímu záření.
Rehabilitace
Rehabilitace je nedílnou součástí léčby a pomáhá obnovit správnou funkci mimických svalů. Začíná se zpravidla po odeznění akutní fáze onemocnění podle doporučení lékaře nebo fyzioterapeuta. Součástí rehabilitace mohou být:
- cílené procvičování mimických svalů,
- nácvik správných pohybových vzorců,
- jemné masáže obličeje,
- mobilizace měkkých tkání,
- zrcadlová terapie,
- neuromuskulární reedukace.
Chirurgická léčba
Operační léčba přichází v úvahu zejména u pacientů, u nichž nedošlo ani po několika měsících k dostatečné obnově funkce lícního nervu nebo došlo k jeho nevratnému poškození. Cílem chirurgických výkonů je zlepšit symetrii obličeje, obnovit schopnost úsměvu, usnadnit zavírání oka a zlepšit celkovou kvalitu života pacienta.
Cviky na obličej při obrně lícního nervu
Rehabilitace je důležitou součástí léčby obrny lícního nervu. Cviky provádějte pomalu, bez použití nadměrné síly a ideálně před zrcadlem, které umožní kontrolovat správné provedení pohybů. Doporučuje se cvičit 2–3× denně po dobu 10 až 15 minut.
Mezi nejčastější cviky patří:
- zvedání obočí a mračení,
- pomalé zavírání a otevírání očí,
- nafukování tváří,
- přesouvání vzduchu z jedné tváře do druhé,
- úsměv se zavřenými i otevřenými ústy,
- našpulení rtů jako při pískání,
- procvičování výslovnosti samohlásek a obtížnějších hlásek.
Prognóza a doba hojení obrny lícního nervu
Při včasném zahájení léčby je prognóza většinou velmi příznivá. U Bellovy obrny dochází přibližně u 70 až 85 % pacientů k úplnému nebo téměř úplnému uzdravení během několika měsíců. První známky zlepšení se často objevují již za dva až čtyři týdny, zatímco úplná regenerace nervu může trvat tři až šest měsíců, někdy i déle.
